Prospěvujme vesele. Písně z bratrských kancionálů

Náš program zpívaného rozjímání, seřazený dle běhu liturgického roku, propojuje repertoár duchovní zpěvy a písně středověku, renesance a století dvacátého. Východiskem jsou dva kancionály, vydané péčí Jednoty bratrské v Ivančicích: Písně duchovní evangelitské z roku 1564 a Kirchengeseng (1566). V těchto starších zpěvnících Jednoty (obzvláště ve srovnání s exilovými písňovými soubory) jsou písně často prokládány repertoárem gregoriánského chorálu, a to v překladu do mateřských jazyků.

Několik zpěvů v programu níže ukazuje, že přečíst původní zápis nemusí být ani tak obtížné, odlišná je především grafická úprava. Ale zatímco chorální zpěvy zpravidla zůstaly vyčleněné jen pro skupinu pokročilých zpěváků, písně se členové církevního shromáždění učili především odposlechem.

Hluboké texty, které redakčně často upravoval Jan Blahoslav, jsou neseny silnými melodiemi, které napomáhaly zapamatování slov i rychlejšímu šíření písní samotných. Na jejich středověké kořeny upomíná několik předzpěvů v latině, němčině i češtině v našem programu. Poselství, text písně je však klíčovým východiskem – k modlitbě i k interpretaci.

Novodobé úpravy písní pocházejí od Jaromíra Urbance, Adolfa Cmírala a především od Petra Ebena ze sešitu Cantica Comeniana I. Eben upravil písně z takzvaného Amsterodamského kancionálu (1659), redakčně připraveného Janem Amosem Komenským.